Jsem pán tvorstva i na záchodové míse
... všichni si mě prohlédněte ...
Určitě si ale nemohl myslet, že jeho lejno nesmrdí. Vlastně nevím, co si myslel, naštěstí toto období netrvalo zase tak dlouho. Nicméně při vykonávání své velké potřeby vyžadoval nechávat otevřené dveře, mezitím si četl noviny a pokřikoval na děti. Ne, že by na ně řval, ale prostě něco ve smyslu … hele děti, tady je váš stvořitel, koukněte, prostě seru … ale jo, splachovat jsem po něm nemusela.
Ale víte co? ... dětské hovínko mu nevonělo. Nepamatuji si, že by kdy jeden z našich kousků přebalil, vynesl nočník nebo třeba vykoupal. Skutečně nikdy.