Žena, auto a zbraň se nepůjčuje.
... jak řekl, bylo ... akorát cizí ženy si půjčoval ... a půjčuje dodnes ...
„Žena, auto a zbraň se nepůjčuje“ … velmi oblíbené Narcisovo heslo. No, on si vůbec liboval v pronášení mouder, které před ním řekl někdo jiný. Vlastní moudro totiž nevyprodukoval, neuměl, nemohl umět.
Jeho zbraně mě netrápily. Tedy až do chvíle, kdy si jednu z nich schoval pod polštář tak, abych o ní moc dobře věděla ... ale o tom zase jiný příběh.
Auto se nepůjčuje! Ani vlastní ženě! Ať si ty nákupy vozí pod kočárkem, na kočárku, ať nákupy nosí v batohu, hlavně ať je nosí! A děti? No ty ať chodí pěšky. A víte co? Do školky to bylo přesně 2 km, do školy o něco málo dál, zpátky to samé a odpoledne repete. Tak jasně 8 km denně, je to přece zdravé, ne? Autobusem jsem se s těmi mými 4-mi kousky odvážila málokdy. A přestala jsem, když jsem tenkrát na zastávce zjistila, že jeden kousek zapomněl jaksi vystoupit. Takže pěšky … mimčo v kočárku, druhý kousek na stupátku, další dva šlapali pěšky. Občas jsem ještě jeden unavený kousek přihodila k mimču na kočárek, ale to zase padalo to kolečko … sakra!
Jo a ženy se prý nepůjčují. Ten si snad neviděl do „úst“ … a nevidí dodnes. A jednou přes ta ústa skutečně dostal … od pána, od kterého si tu ženu půjčil … ale to už jsem byla šťastně pryč.